Na obou Bečvách sídlí Valaši,kteří jeví nářečím svým přechod k hornouherským Slovákům. I ti šatí se svým krojem národním, jsou však chudší Hanákův a živí se obchodem podomným.
(Bedřich Antonín Heller von Hellwald - Země a obyvatelé její,1878)
My Valaši,třeba jsme chudobní, přec jsme boží stvoření. Držme my sa věrně pána Boha, nedojdeme k zmaření.
(text Valašské hymny od Josefa Kašpara Vrchovského)
My, Češi a Slováci, jsme jeden národ, právě jako Hanáci, Valaši, Slezané jsou součástkou jedné a téže rodiny, jednoho a téhož národa, z jedné a téže krve.
(proslov poslance Rudolfa Malíka v Národním shormáždění ČSR dne 26.11.1923)
Dycky mi maměnka říkávala,
abych si Valachů nevšímala;
a já přeci, a já přeci
mám je v srdci;
keď pak jsú Valaši šumní chlapci.
(František Ladislav Čelakovský - Slovanské národní písně, Kniha první - České, moravské, valašské a slovenské písně)
Valaši, jelikož asi patřili k nejchudší sortě lidí, která se tady vůbec na území Čech, Moravy a Slezska pohybovala, tak jejich strava samozřejmě nebyla nijak zvlášť bohatá.
(etnografka Jana Tichá)
Valašská půda je kopcovitá a naše povaha je téhož rázu. Valaši jsou chorelici, ať v radosti, žalu, v přízni nebo odporu. Více však je vážnosti a zádumčivosti. Narodili jsme se v skromných poměrech a skromnými poměry se prodíráme po celý život.
Valach dlouho snáší příkoří, ale když má urážek po krk, propukne jeho hněv. Běda tomu, pro koho Valach uroní slzu, aniž je toho hoden. Má-li však někoho rád, dušu by s ním rozdělil. Valaši se berou z lásky.
(Františka Jančíková - Krása mluvy valašského lidu, Vlastivědný sborník "KRAVAŘSKO", prosinec 1946)